Je pochopitelné, že panovala zvědavost, kdo ze známých hráčů se
objeví v naší nejzkušenější rockové skupině. Dopadlo to tak, že
milovníci rocku si musejí uložit do paměti dosud málo známá jména
klávesisty Jiřího Valenty a hráče na bicí nástroje Milana Peroutky.
První naposledy hrál se skupinou Karamel, kdežto bubeník zkoušel s
Leškem Semelkou.
Změny v kapelách probíhají nejčastěji "za pochodu", kdy noví
hráči dostanou notový materiál, absolvují dvě tři zkoušky a skutečné
"splynutí" s novým orchestrem se odehrává až při následném
koncertování. Petr Janda spolu s organizačním zázemím skupiny se dal
jinou cestou: Olympic na pět zimních týdnů prakticky zmizel z pódií,
aby se připravil na účinkování v novém složení.
P.Janda: "To je snad poprvé v životě, kdy můžeme soustředěně
zkoušet. Práce máme nad hlavu. Zvládnout současný repertoár,
připravit několik novinek, zvyknout si na sebe… Úmyslně hrajeme ve
zkušebně za Prahou. Kdybychom zkoušeli v Praze, chodili by za námi
kamarádi, každou chvíli by někdo z kapely potřeboval jít na poštu,
do servisu…"
Co po pár týdnech společného zkoušení říkají hráči?
Jiří Valenta: "Kluci z Olympiku mě slyšeli hrát v Paláci
kultury. Zatelefonovali mi, zahráli jsme si a já jejich nabídku rád
přijal."
Milan Peroutka: "Během krátké doby si musím zapamatovat desítky
skladeb se všemi jejich rytmickými zvláštnostmi, je to nápor!"
Miroslav Berka: "Co říkám dalšímu hráči na klávesové nástroje?
Jirka hraje spíše melodickou linku, kdežto já tzv. rockový spodek.
Náš zvuk se rozhodně obohatí, přibarví."
Milan Broum: "Vždycky jsem toužil hrát s bubeníkem, který to žene
přímočaře kupředu. Zdá se, že si budeme rozumět, což je u rytmiky
zvlášť důležité."
A na závěr Petr Janda: "Naše první veřejné vystoupení v tomto
složení se uskutečnilo v druhé půli února, kdy jsme vyrazili na
koncertní turné. S pražským publikem se poprvé setkáme v
dubnu."