Olympic
Čeští dinosauři


Mé hudební zrání ovlivňoval především poslech gramofonu. Naše domácí kolekce LP desek obsahovala kromě zahraničních, Simona & Garfunkela (Most přes rozbouřené vody), Beatles (Abbey road), Deja vu čtveřice Crosby, Stills, Nash & Young, většinou první desky našich interpretů. Mimochodem první album Karla Černocha "Páteční" opravdu stojí za to. U Olympicu to však bylo jiné první Želva chyběla. Avšak zatímco u jiných interpretů byla obvykle první deska i deskou poslední, alba Olympiku stále přibývaly.

     Olympic měl skutečně raketový rozjezd. Z jejich prvních dvou alb přímo čiší radost z hraní. Hráli v té době spoustu písní a tak bylo z čeho vybírat. Možná právě proto se jak Želva tak Pták Rosomák dají poslouchat i po tolika letech. Říká se, že teprve třetí album ukáže, jestli skupina má šanci pokračovat v dalším vývoji. U Olympicu to nebylo tak jednoznačné. Mimo to u nás došlo k událostem, které ovlivnily život každého a o to víc známé hudební skupiny. Olympic navíc opustil dvorní textař Pavel Chrastina. A tak skončilo první skvělé období.
     Později odešli i Jan Antonín Pacák a Ladislav Klein. Olympic změnil tvář a nedá se říct, že to bylo k lepšímu. I když se na desky dostaly většinou dobré skladby (Stará láhev, Únos nebo Harém) objevovaly se i písně, které neměly s bigbítem moc společného. Po čtvrtém albu se Olympic ve vydávaní desek na několik let odmlčel. Pak přišel Marathón, kde Olympic stále svou tvář hledal. Dokladem toho je i proniknutí písně "Tak teto, tady je to", kterou osobně považuji za nejhorší věc publikovanou na řadových LP.
     No a potom přišel ve vývoji skupiny další zlom. Obsazení se podruhé na delší čas stabilizovalo a Petr Janda přišel s projektem Prázdniny na Zemi, který byl počátkem druhého období kdy Olympic zářil. Následovala Ulice a Laboratoř alba, se stoupající kvalitou. Petr Janda se vždy dokázal poučit z předchozích nedokonalostí. Laboratoř považuji já osobně do dnešní doby za nejlepší album.
     Z dalšího alba Kanagom je zřetelně cíti otázku "A co dál?", najdou se zde kvalitní skladby (Jako za mlada, Žárlíš), ale celkový dojem je rozpačitý. Pak přišel Bigbít, což vypadalo jako blýskání se na lepší časy, ale další vydávaná alba už nedokázaly ani moc rozvířit klidné vody v nichž se Olympic pohyboval. Nedá se říct, že jsou špatné, každé má něco do sebe. Nejlepší jsou obvykle pomalé skladby, které jak je známo nejsou pro zkušeného hudebníka problémem. Olympic se tedy dostal do dalšího období hledání. Je otázkou, jestli nás může ještě něčím překvapit nebo jestli mají pravdu ti, kteří tvrdí, že Petru Jandovi došel dech. Uvidíme...


Diskografie:


Další odkazy:


Hudba Copyright Š 1997-99 Michael Jedelský
poslední změna: 9.3.1999